Juliino srdce se vždycky rozbušilo o něco rychleji, když se blížila k domu svých rodičů. Nebyla to jen nostalgie nebo známost dobře vyšlapaných dlažebních kostek pod jejíma nohama. Dnes byla neděle, den jejich týdenního rodinného setkání, a její maminka připravovala Juliino nejoblíbenější jídlo: svíčkovou na smetaně. Ještě než otevřela dveře ucítila, jak se z kuchyně line vůně pokrmu - směs marinovaného hovězího masa, husté smetanové omáčky, nádech citronu a sladkost brusinek. Byla to vůně, která vyvolávala nesčetné vzpomínky na dětství. Když seděla u jídelního stolu, matka zavzpomínala: "Víš, miláčku, svíčková není jen tvoje oblíbená. Tohle jídlo zbožňovali mnozí, dokonce i Franz Kafka si prý na něj potrpěl. Je to jídlo, které má hluboké kořeny v naší české historii." Julie přikývla a vychutnávala si každé sousto. Křehké hovězí maso, zalité bohatou smetanovou omáčkou, doprovázené knedlíky, které dokonale nasály chutě. Trocha brusinkové marmelády po straně a plátek citronu, umocňující hloubku chutí. Každý prvek byl důkazem kulinářského mistrovství její matky a hlubokých tradic české kuchyně. Zatímco se rodina obědvala, smála se a povídala si, Julie přemýšlela o tom, jak tento pokrm, tak jednoduchý, a přesto složitý, krásně reprezentuje českou kulturu. Směs tradic, vzpomínek a historie podávaná na talíři. Příběhy císařů i prostých lidí, které spojovala láska ke svíčkové, nyní pokračovaly v nedělních tradicích její rodiny.