Od chvíle, kdy jsem poprvé spatřil botu, fascinoval mě její potenciál. Nejen jako obuv, ale jako příležitost. Jmenuji se Tomáš Baťa a toto je příběh o tom, jak jsem proměnil malou rodinnou obuvnickou dílnu ve městě Zlín v globální obuvnický gigant. Nešlo mi jen o výrobu obuvi, šlo mi o kvalitu, dostupnost a vizi lepší budoucnosti. Vždy jsem věřil v zásadu: „Náš zákazník, náš pán“. Bylo důležité rozumět jejich potřebám a zajistit, aby každá bota přinesla do jejich života komfort a styl. Toto přesvědčení mě vedlo k zavedení několika inovací, které jsou dnes v obuvnickém průmyslu standardem. Ale můj příběh nebyl jen o botách, byl o komunitě a jejích lidech. Na začátku 20. století se Zlín proměnil z ospalého městečka v rušné městské centrum. Inspirován zahradními městy v Anglii jsem si přál vytvořit modelové město kolem Baťovy obuvnické společnosti. Ve městě byly školy, nemocnice a moderní byty pro pracovníky, což odráželo mou vizi zlepšení života všech lidí spojených s podnikem. Mé motto „Pracovat kolektivně, žít individuálně“ se stalo základem unikátní organizační struktury společnosti. Vedení nebylo o hierarchii, ale o mentorování a podpoře inovací na všech úrovních. Bohužel jsem tragicky zahynul při letecké nehodě v roce 1932, ale můj duch žije dál. Můj nevlastní bratr Jan a poté můj syn Tomáš ml. pokračovali v mém odkazu a vedli společnost skrze náročné časy, včetně světových válek a znárodnění během komunistické éry. Dnes je značka Baťa silná a její prodejny se rozprostírají po všech kontinentech. Ve svém jádru však zůstává věrná svému původu – je poháněna závazkem ke kvalitě, komunitě a základním hodnotám, které jsem stanovil. Jsem Tomáš Baťa a i když už tu nejsem, každá Baťova bota s sebou nese část mého snu, mé vize a mé neúnavné snahy o zlepšení pro všechny.