Solidarita bylo dělnické hnutí v Polsku, které se rozvinulo na konci 70. let 20. století. Sdružovalo lidi, kteří se stavěli proti komunistické vládě. Protože komunistická strana měla monopol na vládnutí a nepustila k moci nikoho jiného a hospodářská situace v zemi byla zoufalá, lidé začali protestovat. K symbolickým postavám tohoto hnutí patřili Lech Wałęsa a Anna Walentynowiczová. Stávka (tj. protest zastavením práce) v gdaňské loděnici v srpnu 1980 vedla k transformaci sociálního hnutí v Nezávislý samosprávný odborový svaz "Solidarita". Impuls svobody iniciovaný během letních protestů nakonec svrhl komunismus. Hnutí se stalo příkladem pro mnoho národů, které jej následovaly, a to tím spíše, že jeho hrdiny byli obyčejní lidé (k Solidaritě se přihlásilo více než 10 milionů Poláků). Za přelomové jsou nakonec považovány první svobodné (i když jen částečně) volby, které se konaly 4. června 1989 a v nichž Solidarita drtivě zvítězila. Po těchto událostech následovaly podobné průlomy v dalších zemích. Dělnické hnutí Solidarita iniciovalo demokratické změny v Polsku a pokojnou transformaci, takže dnes je Polsko demokratickou zemí, kde má každý právo na sebeurčení, svobodu názoru a svobodu projevu. Na památku tohoto hnutí bylo v Gdaňsku založeno Evropské centrum Solidarity, které sídlí na náměstí Solidarnosc 1.