"Nejdelší přítok Dunaje". Tak se o mě obvykle mluví, což mi pořád někdy připadá trochu urážlivé. Není pochyb o tom, že dnes jsem kratší než Dunaj – měřím jen 962 kilometrů -, ale kdysi jsem byl delší, 1419 kilometrů. V roce 1846 přišel hrabě István Széchenyi a z jeho iniciativy mě začali regulovat. Regulovali mě tak dlouho, až jsem v roce 1879 způsobil takovou povodeň, že Szeged, jedno z největších měst dnešního Maďarska, byl téměř úplně zničen. Od té doby se o ní mluví jako o "velké povodni v Szegedu". Nebo "Velká povodeň na Tise". Skutečně jsem to způsobila já, Tisa. Naštěstí nade mnou obyvatelé Szegedu neohrnuli nos. Například Gyula Juhász, který se v Szegedu narodil, o mně napsal nádherné básně s verši, jako jsou tyto: "Kdo jsi, ty rozmarná; Ty, blonďatá voda, Ty líná, ty široká, Klidná, sladká, (...)". A nebyl jediný. Sándor Petőfi nejslavnější maďarský básník o mně také psal hezké věci, a to jsem se ani nezmínil o nesčetných lidových písních, v nichž vystupuji. Mám také mezinárodní kontakty. Pocházím z Ukrajiny (ze dvou pramenů), pak se dotýkám Rumunska, Slovenska, abych protekla celou Velkou maďarskou rovinou, abych se nakonec v Srbsku spojila s Dunajem a společně jsme pokračovali dál směrem k Černému moři.