Spolu s bratrem Konstantinem jsme přišli na Velkou Moravu v roce 863 jako věrní světci jménem byzantského císaře Michala III. na pozvání knížete Rastislava. Vybudovali jsme samostatnou církevní organizaci, která používala slovanskou liturgii. Konstantin při této příležitosti sestavil slovanské písmo - hlaholici (později cyrilici) a přeložil základní liturgická díla do staroslověnštiny. Konstantin se dnes jeví především jako učenec a filozof, Metoděj jako organizátor a velký válečník. Navzdory stejnému dílu byly i naše životní osudy odlišné. Když jsme v roce 867 odešli se svými žáky do Říma, Konstantin vstoupil do kláštera, přijal řeholní jméno Cyril a o dva roky později zemřel. Metoděj, vysvěcený v Římě na kněze, se vrátil jako biskup, později arcibiskup, a bojoval proti německým kanovníkům, domácím pohanům a sovětským i církevním úřadům. Svůj boj nedokončil; když zemřel, byli jeho žáci vyhnáni z Velké Moravy. Teprve v zahraničí dokončili dílo svého učitele.