Magda byla plná vzrušení. Dnes ji navštívili její blízcí přátelé – Agata z Polska, Juraj ze Slovenska a Fruzsina z Maďarska. Když všichni seděli v útulné tradiční české restauraci, středobodem jejich rozhovoru byl jeden z nejikoničtějších českých pokrmů – knedlík. "Lidi," začala Magda s úsměvem, "nemůžete odjet z Prahy, aniž byste ochutnali naše slavné knedlíky. A myslím tím všechny!" Agáta s hravým úsměvem odpověděla: "V Polsku miluju pirohy. Jsou podobné?" Magda přikývla: "Ano, ale přesto jiné. Pro začátek máme naše houskové knedlíky. Vyrábějí se ze směsi mouky, mléka, vajec a kostiček staré housky. Jsou měkké a nadýchané a skvěle doplňují naše krémové omáčky nebo maso." Fruzsině se zablýsklo v očích: "To zní báječně! S čím je doporučuješ jíst?" Magda s hrdostí odpověděla: "Klasickou volbou je hovězí maso ve smetanové omáčce neboli 'Svíčková'. Je to jako stvořené pro nebe." Juraj, vždy zvědavý na variace jídel, se zeptal: "Slyšel jsem o bramborových knedlících. Jsou tady i takové?" Magda nadšeně přikývla: "Určitě! Jsou těžší než houskové knedlíky, mají jedinečnou chuť a někdy se plní uzeným masem." "A," Magda se naklonila a její hlas klesl do spikleneckého šepotu, "pro ty, kdo mají chuť na sladké, máme knedlíky plněné ovocem. Švestky, jahody, meruňky – zabalené do měkkého těsta, uvařené a pak posypané cukrem a rozpuštěným máslem. Je to čiré kouzlo!" Agátě se sbíhaly sliny v ústech: "Mám to! Zkusím ty ovocné knedlíky." Fruzsina se zasmála: "Já se k tobě v tom sladkém dobrodružství přidám. Dám si jahodové!" Juraj, tře si bradu, prohlásil: "Plněné bramborové knedlíky pro mě, prosím!" Jak se objednávalo, ozýval se smích a vyprávěly se historky, Magda pocítila hrdost. Prostým sdílením jídla nabídla svým přátelům ochutnat českou historii a tradice. V každém soustu knedlíků byl totiž příběh, vzpomínka a vřelost české pohostinnosti.