Vracela jsem se domů do herecké rezidence v Magyar Street, když jsem přešela křižovatku u hotelu Astoria a všimla si barevného záblesku, který v podzimní šedi téměř zářil – mladé ženy v tmavě fialové sukni. Pocítila jsem vlnu nostalgie, když jsem si vzpomněla na své vlastní fialové šaty, ve kterých jsem několik měsíců seděla modelem pro svého manžela Pála Szinyei Merse. Nebesa vědí, kolikrát jsem musela šaty upravovat, než obraz dokončil. Čekala jsem našeho prvního syna a bylo trochu štěstí, že jsem uměla šít – původně jsem si šaty ušila sama – protože náš syn rostl rychleji, než můj muž stačil obraz namalovat. Nakonec byla Dáma ve fialovém (Lilaruhás nő) dokončena a stala se jedním z jeho nejúspěšnějších obrazů. Bylo to v roce 1874, kdy se nám narodil syn Félix. Ačkoli jsme se v roce 1887 rozvedli, musím uznat, že i když možná nebyl nejlepším manželem, není pochyb o tom, že byl vynikajícím malířem. Májový piknik (Majális), Maky v poli (Pipacsos mező) nebo Vzducholoď.... To všechno jsou mistrovské obrazy. Dáma ve fialovém je v současné době vystavena v Maďarské národní galerii a v obchodech s pohlednicemi, kde vždy najdete reprodukce Szinyeiových obrazů. A kolik lidí asi ví, že ta křehká mladá žena sedící v taftových šatech jsem já, Zsófia Probsterová?