Ahoj všichni, já jsem vitamín C! Asi jste o mně už slyšeli, v dnešní době jsem docela známý, což je pochopitelné, protože jsem velmi užitečný vitamin, ale nebylo tomu tak vždycky. Vždycky jsem samozřejmě existoval, ale nikdo o mně nevěděl. Musel mě někdo objevit, a to se stalo až ve 20. století. Lidé však už věděli, když mě neměli, protože pokud mě někdo nekonzumuje dostatečné množství, dostane kurděje. To znamená, že člověk zeslábne a může dokonce zemřít, protože mu mě chybí, což se v minulosti stalo mnoha lidem, zejména námořníkům, kteří nejedli čerstvou zeleninu a ovoce. Jakkoli děsivě tato nemoc zní, lze se jí velmi snadno vyhnout. Dlouho však nikdo nevěděl, že za tím stojím já, respektive moje nepřítomnost. Nakonec se v roce 1937 ozvali dva vědci, anglický chemik Norman Haworth a maďarský lékař-biochemik Albert Szent-Györgyi, kteří mě nakonec objevili, a proto oba v roce 1937 dostali Nobelovu cenu: Haworth (společně s kolegou Paulem Karrerem) v kategorii chemie a Szent-Györgyi v kategorii fyziologie a medicína. Není to náhoda. Albert Szent-Györgyi prováděl výzkum se stipendiem v anglické Cambridgi a objevil mě tam, ale v té době se mi ještě říkalo kyselina hexuronová. Haworth určil strukturu této nové sloučeniny (tedy mě) a dal mi nový název: kyselina askorbová, protože kurděje jsou latinsky scorbuticus. Pokud mě však sníte, kurděje nedostanete, a proto se ze mě stal ascorbuticus neboli kyselina askorbová. Po mém objevu zbývala jen jedna otázka: jak by se dala vyrábět ve velkém množství? Jak zjistil Albert Szent-Györgyi, odpověď se skrývala v paprice ze Szegedu! A skutečně, v roce 1944 dokonce založili akciovou společnost na výrobu a prodej papriky. Albert Szent-Györgyi se stal světoznámým vědcem, ale ani já si nestěžuji. Dnes už všichni vědí nejen to, že existuji a že jsem důležitý, ale také to, že bez čerstvé zeleniny a ovoce nemůže být vaše strava zdravá.