Opravdu by mě nikdy nenapadlo, že jednou budu jednou z hlavních atrakcí hlavního města Maďarů a že budu i po staletích obklopen takovou úctou. Ale tak to prostě je. Já, pán Árpád, tu stojím se všemi svými náčelníky na jednom z nejkrásnějších míst Budapešti, na Náměstí hrdinů. Je pravda, že seznam mých náčelníků pochází od muže jménem Anonym, který žil někdy na konci 12. století. Pokud si myslíte, že Anonym je zvláštní jméno pro kronikáře, máte pravdu. Toto jméno dostal proto, že se přesně neví, kdo to byl, a tak dostal latinské jméno Anonymous, což znamená "neznámého jména". Jeho kronika zahrnovala sedm náčelníků, na př: Álmos, Előd, Ond, Kond, Tas, Huba a Töhötöm (který je známý také jako Tétény). Podle legendy těchto sedm náčelníků uzavřelo krevní smlouvu v Etelközu, odkud Maďaři přišli do Karpatské kotliny. Právě zde se nachází dnešní Maďarsko. Stojí zde se mnou na náměstí Hrdinů. Uprostřed jsem já, nikoliv Álmos, který byl mým otcem. Nemohl vidět naši novou zemi, proto jsem tu místo něj já. Je ten příběh pravdivý, nebo ne? Kdo ví, stalo se to tak dávno, přesněji kolem roku 895-896. Ale tento příchod byl důležitý, protože bez něj by dnes Maďarsko neexistovalo. Má také jiný název: maďarské dobytí. K tisíciletému výročí dobytí se konaly velké oslavy a my jsme byli stvořeni k tomu, abychom se jich zúčastnili. Tedy, byli jsme o něco později, protože celý památník Milénia byl dokončen až v roce 1906. Od té doby tu však stojíme a celá země, a vlastně i svět, jsou z nás doslova v úžasu.