Dodnes si pamatuji den, kdy mi v rukou přistál dopis o přijetí na Univerzitu Palackého v Olomouci. Cítil jsem současně vzrušení i velké očekávání. Tolik jsem toho o Olomouci slyšel, nejen jako o historickém klenotu, ale i jako o pulzujícím studentském centru, a teď jsem se měl vydat na tuto cestu. Olomouc, kdysi hlavní město Moravy, má bohatou historii. Město zdobí nádherné barokní kašny, z nichž každá vypráví svůj vlastní příběh z dob minulých. Dále je tu ohromující Sloup Nejsvětější Trojice, zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO, který se tyčí jako svědectví bohaté náboženské historie města. Když jsem se poprvé procházel městem, cítil jsem příběhy vyryté do dlažby a šeptané starobylými uličkami. Olomouc však není jen o minulosti. Město pulzuje i mladistvou energií, a to především díky velké studentské komunitě. Energie univerzity se dokonale snoubí s historií města a tvoří tak skvělou směs minulosti a současnosti. V kavárnách, hospodách a klubech se to hemží studenty z nejrůznějších oborů, kteří diskutují o všem možném, od středověkých dějin až po současnou politiku, a přitom nasávají okouzlující atmosféru města. Netrpělivě jsem očekával začátek svých přednášek, nejen kvůli akademickým znalostem, ale i kvůli možnosti být součástí odkazu učenců, který Olomouc po léta pěstovala. Těšil jsem se, že se ponořím do všeho, co mi město nabídne, od přednášek ve starobylých sálech až po účast na studentských festivalech a kulturních akcích.