Nádherné slunečné ráno! I když se na tuto krajinu dívám už nějakou dobu, nemůžu se jí nabažit. Od té doby uplynulo už více než 13 milionů let, kdy se tu odehrála nejrůznější sopečná činnost a pohyby tektonických desek. Byl jsem moc rád, když to skončilo, protože to byla šíleně stresující doba, ale Mátra nakonec vznikla a já jsem vyčníval jako její nejvyšší vrchol. Aha, právě jsem si uvědomil, že jsem se zapomněl představit. Jsem Kékes, nejvyšší hora Maďarska s 1014 nebo 1015 metry, podle toho, jestli měříte mou výšku nad mořem k Baltskému nebo Jaderskému moři. Upřímně řečeno, za ten jeden metr moc nedám. Viděl jsem už tolik věcí, že mě takový nesmysl už nemůže vzrušovat. Zvláště posledních sto let bylo vzrušujících. Měl jsem spoustu hostů, takzvaných turistů. Kvůli nim nade mnou postavili rozhlednu a v roce 1958 pak anténní věž. I když nevím, jestli to bylo také kvůli nim. Kupodivu počet návštěvníků neustává ani v zimě, to přijíždějí lyžaři. Je opravdu vzrušující je pozorovat. Na co jsem nesmírně hrdý, je to, že kvůli čistému ovzduší na mě byly dokonce umístěny lázně. A červeno-bílo-zelený (kvůli maďarské vlajce) barevný kámen z konce padesátých let, díky kterému každý pozná mou výšku. Jak už jsem řekl, já z toho tak nadšený nejsem, ale ostatní určitě ano, protože v roce 1987 dostal vrcholový kámen nový podstavec. Pokud nevěříte, že takový kámen mám, vylezte na vrchol a uvidíte.