Uvnitř tlumeně osvětleného koncertního sálu Petr, vášnivý hudebník moderní doby, jemně položil ruce na starobylý cimbál, jehož struny vyprávěly příběhy dávných časů. Nebyl to jen tak ledajaký cimbál, byl to jeden z prvních kusů vyrobených proslulým českým nástrojařem Václavem Józsefem Schundou. Když se Petrovy prsty dotkly strun, zaplavila ho vlna emocí a představil si Schundovu dílnu z konce 19. století, kde se zrodil první moderní koncertní cimbál. Talentovaný Schunda přetvořil tradiční lidový nástroj, pozvedl jeho složitost a rezonanci, tak, že se hodil jak na vesnické tancovačky, tak do velkých koncertních sálů. Petr cítil pod prsty tíhu tohoto odkazu a přemýšlel o mnoha způsobech využití cimbálu. Všestrannost nástroje byla nepřekonatelná – od doprovodu lidových tanců na maďarských, slovenských a českých vesnicích až po ústřední roli v klasických skladbách. Jeho zvučné tóny, ostré i melodické, odrážely tradice střední Evropy i duše nesčetných hudebníků. Na tento konkrétní cimbál hráli někteří z největších hudebníků minulého století. Když Petr hrál tradiční lidovou píseň, téměř slyšel šepot předchozích mistrů, kteří vedli jeho výkon a oslavovali bohatou zvukovou tapiserii, jíž Schundův výtvor přispěl do světa hudby. Petr zavřel oči, ztratil se v melodiích, vzdal hold minulosti a zároveň spřádal nové příběhy, aby odkaz cimbálu a vize Václava Józsefa Schundy nadále inspirovaly a dojímaly duše dalších generací.