Narodil jsem se v Uhrovci, ve stejném domě jako Ľudovít Štúr. Vyrůstal jsem v SSSR, kam moji rodiče přišli za prací. Po návratu na Slovensko jsem pracoval jako dělník. V roce 1944 jsem vstoupil do SNP. Po druhé světové válce jsem se stal profesionálním politikem. Postupně jsem zastával několik funkcí ve státním aparátu a stále vyšší posty ve vedení Komunistické strany Československa. V roce 1968 jsem stál v čele hnutí, které se snažilo reformovat komunistický systém v Československu. Toto reformní hnutí vstoupilo do podvědomí světa jako Pražské jaro. Reformní úsilí bylo potlačeno invazí vojsk Varšavské smlouvy a následnou sovětskou okupací Československa. My a naši spolupracovníci jsme byli násilně odvezeni do SSSR, kde jsme byli nuceni podepsat "dohodu" nadiktovanou moskevskou vládou. Postupně jsem byl zbaven všech funkcí a dvacet let jsem žil v izolaci pod kontrolou StB. Pro domácí občany a zejména pro cizince jsem se stal symbolem boje slovenského a českého národa za demokracii. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 jsem se vrátil do veřejného a politického života. Byl jsem zvolen předsedou parlamentu. Zemřel jsem po tragické autonehodě na podzim roku 1992.